Konání silničního triatlonu o poměrně krátkých distancích v našem kraji mě a Kateřinu zlákalo. Sedmisty metry plavání, třiceti kilometry na kole a sedmi běhu jsme byly doslova nadšené. Navíc cyklistika bez háku!

Nějak extra jsme se nepřipravovaly, poslední normální silniční triatlon jsme spočítaly, že byl v našem případě před devíti lety, proto ani nevíme, jak se připravit, když né ve vodě. Ale ani jsme na strat nepřišly v nějakém velkém vypětí. Zkrátka tak akorát.

V předvečer závodu nás vůbec nepotěšila zpráva o zkrácení cyklistické části na dvacet kilometrů. Při prezentaci nejen že čekáme na poslední volné místo ve stratovce, ale také se pídíme po příčině zkracování. Obeznámení tvrdí, že kvůli nerovnosti vozovky, po které se však léta jezdilo a ničemu nevadila. Pídím se tedy dá,l protože taková změna není pro naše dobro. Také mi nehraje skutečnost, že okruhy se jedou dva po deseti kilometrech, pokud by tedy byla tendence zachovat délku, mohly se jet okruhy tři… Nakonec je rébus rozluštěn a my se dozvídáme, že v předvečer závodu se některý z nocujících závodníků ozval, že nejspíš tolik neujede. To je jediné možné vysvětlení pro můj útlý mozeček a smiřuji se tedy s tímto sprintem.

Za deset dvanáct se šponujem do neoprénů a na start čekáme 46 minut! Voda není ledová, i počasí je fajn, ale pobyt v gumě už není tak pohodlný, také se ozývá hlad. Naštěstí máme zodpovědný doprovod, který nás každých pět minut krmí z pytle plného piškotek. Po slavnostním výstřelu ve 12:36 obeplujeme vyznačený trojúhelník a já nadšeně vybíhám pouhých patnáct vteřin za svoji sestrou, tak ráda ji vidím před sebou se svlékati, ten blažený pocit, že jsem se srovnala na její úroveň, to jsem nečekala! Vždycky jsem ráda vybíhala z vody, ale nikdy né tak spokojeně.

S tím samým pocitem sedám na kolo a nabuzení mi vydrželo, než sestru předjíždim. Nechám vzniknout lehký odstup a ten vydrží až do konce. Tu a tam předvádim slušnou cukatůru, většinou po obrátkách, trať je jedna dlouhá rovina a nelze pořádně šlápnout do pedálů. Dostávám se na třetí pozici a vybíhám ještě začerstva, což je taky věc neznámá.

Chystám se udělat maximum pro pozici číslo dvě a na třetím kilometru běhu se mi to daří, při ohlížení začínám dokonce rozeznávat blížící se Kateřinu, kmitám tedy naplno až do konce, taková výdrž se mi bude hodit! Dobíhám tedy na druhém místě, moje sestra na místě třetím s rozdílem čtvrt minuty a obě jsme překvapené, jak jsme si rovny. Ona má zároveň nejrychlejší běh z dvaceti devíti zúčastněných žen!

Stejný závod se chystá znovu na 13. srpen, kdy budeme ve Špindlerově mlýně na SP Xterra. Den poté proběhne ve Starých Splavech ještě 1/2 Ironman, tak uvidíme 🙂

Více fotek ze závodu si prohlédněte v naší galerii.

0 replies

Leave a Reply

Want to join the discussion?
Feel free to contribute!

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..