Bobří radovánky napodruhé

Už po čtrnácté se podařilo vodákům z Litovle nalákat dav sezónu pomalu končivších atletů, bikerů, vodáků i nespecializovaných sportovců a úplných hobíků na svý oblíbený pivo, vtipnýho komentátora, divokou,líbivou muziku, zákeřný blátíčko, hluboký i dravý brody, vypečený klobásky a špízy, neuvěřitelný tratě, igelitky natřískaný cenama – na nepopsatelnou atmosféru, když se skloubí vše dohromady.

Tahle akce má jedinou chybu. Ze severu Čech je cesta dlouhá. Ale určitě přijeli borci i z Varů…

Letos jsme se sestrou nechaly mladou vodačku matku z Olomouce v klidu rodit druhého potomka a přibraly do party rodačku z Roudnice. Ji jsme nějakým nedopatřením vpravily do svízelné situace, neboť chudák vyrážela na svůj šestikilákový pádlovací úsek z prvního místa. Já jsem po hodinovým cvalu předávala štafetový kolík s dvanáctivteřinovým náskokem před Tryznovkou, za ní však v závěsu Pecháčková a další výborný holky – běhny (v mužský štafetě i triatletka Trnková), jejichž bikerky a vodačky jsme příliš neznaly.

Brodící Kačka ve svém živlu 🙂

Nejvíce nás vyděsila olympionička Kozlíková, která ale taky neodolala svodům svých mužů a nezaložila tak dívčí tým. Startovní pole bylo plný známých zvučných jmen, ale taky roztodivných masek. Přede mnou vydržel sedět na krku jednomu běžci celou cestu chlupatý bobřík a zahříval mu v tom nečase zmáchanou, prochladlou šíji.

Hlavně nepotopit náboje…

Ivča se zase předvedla. Čekala jsem, že se její hlava opět ztratí ve vlnách hlubokého předcílového brodu, ale přeci jen letos asi odteklo do moře více vody… Dojela celkově s dvacátým časem kola (závodit na Moravě ji očividně svědčí) a předávala těsně za Alešem (11. čas kola) naší mladičký vodačce s úctyhodným náskokem. I přes nižší hladinu jsou na fotkách k vidění srandovní vyjevený ksichtíky některých subtilních bikerek.

Holka v akci

Se zaťatými pěstmi jsme si vymodlili naší Janu do cílových metrů na první pozici a podle nás zaslouženě.

Jana těsně před cílem

Kluci (Thomas, Aleš, Myšák) měli snad větší radost z našeho úspěchu, než ze svýho výbornýho 22. fleku, historicky nejlepšího. Kam až chtěj lízt?

Velkolepé vyhlášení

Radost se znásobila tombolou, která krom piv a Nutrend – fetu pro naši výpravu přichystala pro Thomase překvápko v podobě 0,03 tunovýho rotopedu. Připadáme si rozmazlený cenama, zapíjíme skvělej den a konec letošní sezony zákeřným burčákem, který nám při vystoupení bezprostředních holek s improvizovanou bobří záplatou v rozkroku roztáhl huby natolik, že pouhou vůlí nejde zavřít. Zůstali bychom déle, program u koupáku v Litovli nekončí, ale chladný říjnový počasí nás žene do vyhřátýho auta a za teplem domova.